Recenze

pedal_freelock_naslap pedal_freelock_detail_1 pedal_freelock_detail_2

České „nášlapy“

I když máme občas dojem, že všechno na kolo už je vymyšlené, vždycky se najde někdo, kdo dokáže přijít s originálním nápadem. Přesně tohle platí o nových pedálech Freelock, nebo spíš speciálních nášlapných pedálech, které jsou vyvinuty a designovány v Česku, ale také u nás vznikají.

Někdo možná zapochybuje nad tím, proč přijít s vlastními „nášlapy“, když je jich na trhu celá řada, jenže tohle je úplně jiná filozofie, systém, konstrukce a vše je pro tak trochu jiného uživatele, než je běžný „espédéčkař“.

 

Pro koho je produkt určen

Nášlapné pedály pro obyčejné cyklisty, nebo možná ještě lépe elektrocyklisty, starší generaci a všechny ty, kteří se klasického nášlapného mechanismu s uvolněním díky vytočení paty bojí. Dokonce i pro ty, kterým přijde výrazně volnější shimanovský systém Clik'r stále příliš pevný a bojí se ho. Zkrátka pro ty, kdo nechtějí mít chodilo ohnuté na klasických pedálech v teniskách a namáhat tak jeho klenbu, ale rádi by využili výhod tuhé podešve cyklistických treter. Ovšem aniž by pak bojovali s klouzáním jejich podrážky na běžném pedálu, nebo se obávali uvěznění v espédéčku.

Pedály Freelock totiž zcela opouští myšlenku nacvaknutí zarážky do nějakého mechanismu a řídí se přirozeným instinktem všech cyklistů, tedy sundáním nohy z pedálu směrem nahoru. Člověk zdegenerovaný čtvrtstoletím v espédéčkách tohle sice těžko chápe a sami jsme při testování měli co dělat, abychom zažité návyky pro vystoupení z pedálu na chvíli opustili, ale kdo v espédéčkách nejezdil, přijme tenhle systém naprosto přirozeně, automaticky.

Konstrukce

Celá konstrukce je geniálně jednoduchá a skládá se ze samostatné osy pedálu, která se otáčí na dvojici průmyslových ložisek, umístěných v pouzdrech na vnitřní a vnější straně osy. Z vnějšku je nasazená krytka, na vnitřní straně nechybí ploška pro 15mm klíč. Tělo pedálu pak tvoří dvojice kompozitových dílců, tvořících jakousi objímku osy a spojených dvojicí imbusových šroubů. Zatímco spodní dílec skrývá kovovou vložku pro navýšení hmotnosti a tím pádem udržení protější nášlapné plochy stále nahoře, horní je odlehčený a vybavený jen dvojicí plošek z nerezové oceli pro zvýšení odolnosti proti otěru.

Zatímco klasická espédéčka mají lehké rozšíření plochy na bocích vedle zarážky, tady zlepšují rozložení tlaku právě přední a zadní ploška. Systém zajištění tretry v těchto pedálech je pak v kombinaci výrazného zahloubení mezi ploškami přesně nad osou pedálu a jemu odpovídajícím rozměrům zarážek. Ty tvoří základový kompozit s polyuretanovou vrstvou a krytem z kalené nerezové oceli zapadající do zahloubení v těle pedálu.

Montáž

Montáž je stejná jako u zarážek pro espédéčka, tedy dvojicí šroubů, ovšem s tím rozdílem, že lze nastavit jen předozadní pozici. Do stran zarážky dosedají přesně k vystouplé podrážce, aby zamezily nechtěnému vysmeknutí tretry do strany. Pokud je třeba doladit pozici chodidla stranově vůči klikám, lze díky objímkové konstrukci částečně posunout tělo pedálu na ose.

Testování

První dojmy nabídly nastupování v podstatě stejné jako s běžným nášlapným pedálem. Zarážka snadno najede do zahloubení a tretry poměrně jistě drží ve všech směrech, vyjma tahu vzhůru. To je totiž hlavní směr, jakým se pedál opouští, takže kruhové šlapání je zde trochu omezené.

Při výstupu z pedálů zkušený uživatel nášlapných pedálů sice podvědomě kroutí patou do stran, než si uvědomí že tudy cesta nevede, ale když pedály zkoušeli espédéčky nepolíbení jedinci, pohyb vzhůru jim byl naprosto přirozený.

Bleskové vytažení nohy přirozeným směrem vzhůru je rychlostně bezkonkurenční. Espédéčkař i klasik zde ocení určitou možnost stranové vůle díky pružnosti zarážek, zhruba v rozmezí tří stupňů. Rozdíl je pak znát u espédéčkařů při jízdě ze sedla a v terénu, kde sice tretra dobře drží a tlak na pedál se hodně dobře rozkládá i v tretrách se středně tuhou podešví, ale dostat kolo do vzduchu tahem za pedály nelze. To standardní uživatelé běžných pedálů neřeší, protože tuto možnost nikdy neměli, takže nebyli nijak limitovaní.

Odolnost materiálu

Co se týče odolnosti materiálu, na zarážkách nebylo po třech testovacích jízdách znát jakékoliv opotřebení. Prostor pod zarážkou umožní našlápnout i v lehkém blátě, ale do takového terénu systém obecně není primárně určený. Tělo pedálu i osa a ložiska pak držely naprosto spolehlivě, což se týká i šroubového spojení. Dodejme jen hmotnost 454 gramů pro pár pedálů a 28 gramů pro pár zarážek.

Výhody

Tenhle český produkt tedy nabízí z cyklistického hlediska dva úhly pohledu, pokud jej chceme srovnávat s espédéčky. Jednak rychlé nastoupení i výstup z pedálů, ovšem bez výhod espédéček v náročném terénu s přitažením kola vzhůru nebo s využitím 100% kruhového šlapání. Z pohledu sportovně-rekreačního jezdce jsou to po navyknutí si na nastoupení už jen samé výhody.

Tedy lepší přenos síly než v běžné obuvi, možnost nastavení pozice tretry a tudíž ergonomická pozice chodidla na pedálu a pak přirozené opuštění pedálu. Přitom zajištění tretry do stran je i při jízdě ze sedla a v náklonu podobně jisté, jako u espédéček.

Zbývá jen celou tuto myšlenku přijmout jako určitou možnost komfortnějšího a lepšího využití dynamiky šlapání bez nějakého omezení a strachu z uvěznění v nášlapném mechanismu.

[ výtah z článku v časopise CYKLOSERVIS / autor Jiří Uždil ]

» zpět na titulní stranu